 |
Ondra, Štěpán a Pítrs ve Ktiši. Foto: Fr. Klabouch |
Na prvního máje podnikl ZBT dokonce dvě akce. Jednu předem avizovanou do Horní Cerekve s Jurou a Vladanem na "krátkou" trať letos nově samostatného závodu Přes 3 vrchy Vysočiny a spojenou s kontrolou připravenosti tábořiště v Nové Vsi u Batelova pro blížící se prázdninový stálý tábor. Byla to Juro náhoda, že ten den bylo ofiko otevírání trati? A druhou podnikla menší skupinka na vlastní pěst do vojenského výcvikového prostoru Boletice, od roku 1950 oficiálně zvaného vojenským újezdem a v současnosti částečně zpřístupněného veřejnosti, pro zamýšlený výlet celého týmu v blízké budoucnosti. A proč si nedávat vysoké cíle, řekli jsme si a rovnou a jak jinak než kolmo jsme celý vojenský prostor objeli kolem dokola ze zámku Červený Dvůr (známý jako protialkoholická léčebna). 63 km v silně kopcovitém terénu s průměrnou přes 22 km za hodinu dalo ač po asfaltu všem hodně zabrat. Ale jde to! Mimochodem o tamní kopcovitosti svědčí i Pítrsova maximálka 70,7. Ale určitě dobrý trénink na prachatický závod přes vrchol Libín s nadmořskou výškou 1096 metrů. Úžasná, nepoznaná a liduprázdná krajina mě rozhodně láká přijet znovu. Tomu já říkám opravdový svátek práce. Pítrs.
P.S.: jen na vysvětlenou, na fotce z Boletic je i můj spolužák z gymplu Franta Klabouch, kterému jsem bohužel v kopcích jako jediný nestačil. Slovy Štěpána po dojezdu "je to korba". Jeho syn Petr je dnes úspěšným členem Asi má být po kom :-) Pro mě další motivace a také naučit se do kopce víc točit.
 |
Hromadná z hornocerekvického tréninku - skupina B. Foto: Bohouš |
 |
Zvadlo SaunaBaru |
Žádné komentáře:
Okomentovat